Výživa
Základní živiny nezbytné pro růst a vývoj každého organismu rozdělujeme na bílkoviny, cukry a tuky.
- Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební jednotkou organismu (zejména svalové hmoty) a mohou být i zdrojem energie. Proteiny jsou složeny z jednotlivých aminokyselin, které dělíme na esenciální (nezbytné), které si organismus nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě a neesenciální (postradatelné), které při absenci v těle zvířat nezpůsobují poruchy růstu ani vývoje. Biologická hodnota bílkovin (kvalita proteinu) tedy závisí na obsahu esenciálních aminokyselin. Bílkoviny jsou tráveny v trávicím traktu, kde působí trávicí enzymy, které štěpí dlouhé bílkovinné řetězce až na jednotlivé aminokyseliny. Stravitelnost bílkovin závisí na: kvalitě proteinu (délce jeho řetězce a původu), aktivitě trávicích enzymů, době průchodu trávicím traktem, podmínkách prostředí, věku, pohlaví, množství energie v krmivu. Pro masožravce je lépe využitelný protein živočišného původu. Rostlinné proteiny jsou složitější a v trávicím traktu masožravých zvířat je omezené množství enzymů umožňujících jejich trávení. Stravitelnost bílkovin ovlivňuje také úprava použitého krmiva. U extrudovaných krmiv (krmiva vyrobená za vyšší teploty a tlaku) jsou proteiny živočišného i rostlinného původu štěpeny na jednodušší sloučeniny, které jsou masožravci schopni lépe trávit. Při extruzi dochází i k částečné denaturaci bílkovin (max. do 8%), což nikterak nesnižuje kvalitu finálního krmiva. Nedostatek bílkovin způsobuje zastavení růstu, zhoršení konverze, zhoršení výživného stavu.
- Tuky jsou zdrojem energie a rovněž esenciálních mastných kyselin. Dále jsou součástí buněčných membrán, reservoáry vitaminů rozpustných v tucích a podílejí se na regulaci důležitých procesů organismu. Kvalita a využitelnost tuků je dána jejich zdrojem. Nejvhodnější jsou živočišné tuky. Součástí tuků jsou nenasycené mastné kyseliny (omega-6 a omega-3), které ovlivňují růst zvířat, kvalitu srsti, kardiovaskulární systém, imunitní systém a celkově zlepšují zdraví zvířat. Tuky velice často podléhají procesu žluknutí, proto jsou do kvalitních krmiv přidávány antioxidanty, které omezují žluknutí tuků. Krmiva s vyšším podílem tuku by měla být rovněž skladována v doporučených podmínkách od výrobce.
- Cukry (sacharidy) jsou zdrojem energie (podobně jako tuky), stavebními jednotkami některých buněk i složkami biologicky aktivních látek (glykoproteiny, některé koenzymy, hormony apod.). Cukry se nacházejí jak v živočišných (v menší míře) tak i v rostlinných složkách potravy v jednoduchých i ve složitých formách. Nejběžnější složité sacharidy, které tvoří hlavní součást krmiv rostlinného původu (obiloviny) jsou škrob, celulóza, hemicelulóza a pektiny. Tyto sacharidy tvoří důležitou součást extrudovaného krmiva pro masožravce. Masožravá zvířata celkově tráví sacharidy špatně (oproti všežravcům). Schopnost trávení sacharidů závisí na sekreci a aktivitě amylolytických enzymů (enzymy které štěpí cukry), složitosti cukrů i na krmném zdroji (cukry v olejninách jsou hůře stravitelné než v obilovinách). Stravitelnost cukrů je zvyšována jejich mechanickou (mletí, šrotování) a hydrotermickou úpravou při extruzi. Při hydrotermické úpravě sacharidy zvyšují stabilitu konečného výrobku. Vysoký obsah neupravených škrobů v krmivu způsobuje snížení růstu, nižší konverzi a ukládání tuku na játrech (degenerace jater).
Dalšími složkami potravy jsou vláknina, popeloviny, minerální látky a vitamíny.
- Vláknina neposkytuje masožravým zvířatům žádnou výživnou ani energetickou hodnotu, je však důležitá pro správnou činnost trávicího traktu. Nedostatek vlákniny v krmivu zpomaluje činnost trávicího ústrojí a projevuje se řídkou stolicí. Nadbytek vlákniny způsobuje pocit plnosti, jednotlivé složky potravy nejsou tráveny a procházejí trávicím traktem beze změny. Nadměrné množství vlákniny se projevuje tuhou a velmi objemnou stolicí.
- Popeloviny jsou nezbytnou součástí všech krmiv. Je to anorganická část krmiva (minerální látky). Obecně se procento popelovin pohybuje okolo 7%.
- Minerální látky jsou děleny na makroprvky (v krmivech jsou obsaženy řádově v gramech) a mikroprvky (v krmivech jsou obsaženy v mili nebo v mikro gramech). Potřeba minerálních látek v krmivech je tedy malá nikoli však zanedbatelná. Každé plemeno i kategorie psů vyžaduje odlišné množství minerálních látek, které v případě nedostatku způsobují metabolické a zdravotní poruchy.
- Vitaminy jsou organické sloučeniny, které již v malém množství ovlivňují průběh chemických dějů v živém organismu. Potřeba vitaminů je velmi malá (pohybuje se od jednotek po desítky mg) a závisí na druhu zvířat, pohlaví, věku, fyziologickém a zdravotním stavu, technologii chovu, schopnosti vlastní syntézy příslušného vitaminu a schopnosti organismu využívat daný vitamin.
